Monografie Gustava Aulehly (nar. 1931) poprvé komplexněji představuje dílo donedávna téměř neznámého krnovského autora, kterého je možno přiřadit k nejvýznamnějším osobnostem české dokumentární fotografie 50. – 80. let. Aulehlovy snímky oslavují obyčejný život a nepostrádají humor, jsou autenticky syrové a současně obrazově působivé, s ironickým odstupem zobrazují prázdnou pompéznost a oficióznost komunistických slavností a devastaci prostředí i lidí v době vlády jedné strany, ale ukazují také, že lidé se snažili žít v soukromí jinak. Knihu s textem Vladimíra Birguse, který s autorem vybral snímky z desítek tisíc většinou dosud nezvětšených negativů, je možno považovat za skutečný objev v historii české fotografie.