Jihovýchodní hranice Moravy čelila odnepaměti neustálému ohrožení cizími nájezdníky. V těchto končinách byly proto již od raného středověku budovány strážní stanice, které se v průběhu dalších staletí proměnily v opevněná města s hrady. Příhodné jméno města Strážnice plně vyjadřuje jeho historický vznik. Kromě Tatarů a Turků pamatuje tento kraj také vpády uherské. Podle jihovýchodního souseda dostala své přívlastky známá moravská města Hradiště, Ostroh a Brod. Za svůj vznik vděčí králi Přemyslu Otakarovi II., který ve 2. polovině 13. století systematicky budoval soustavu královských měst s hrady, jež chránily zemskou hranici a přechody obchodních cest přes řeku Moravu. Mezi nejstarší a nejznámější moravské hrady patří Buchlov, jenž se majestátně vypíná na předsunutém kopci pohoří Chřiby. Až do 16. století byl zeměpanským majetkem a jeho zachovalé detaily svědčí o souvislosti s románskou stavbou nedalekého kláštera Velehradu. Nedaleký hrad Cimburk se zachoval pouze jako romantická zřícenina. Renesance je v tomto kraji mimo jiné zastoupena stavbou raně renesančního zámku Nové Zámky se vzácnou střešní atikou. K dalším renesančním skvostům patří zámek v Bučovicích, který ukrývá nejstarší zámecké arkádové nádvoří na Moravě. Barokní sloh v této oblasti reprezentuje monumentální zámek ve Slavkově, který vděčí za svůj vznik moravské větvi rodu Kouniců. K významným barokním zámkům patří též pozoruhodný zámek v Buchlovicích, nebo úhledný zámek Milovice postavený v místech staršího sídla hraběcím uherským rodem Serenyi. Pseudogotický zámek v Novém Světlově byl upraven na luxusní hotel. Horší osud stihl zámecké stavby ve dvou významných moravských městech. Ve starobylé Břeclavi stával přemyslovský hrad, přestavěný pány ze Žerotína na renesanční zámek a upravený Lichtensteiny v 19. století v duchu romantizmu. Konec romantiky nastal po roce 1945, kdy se tu ubytovala čs. armáda. Díky zanedbané údržbě se zámek po několika desetiletích proměnil ve zříceninu. Renesanční zámek v Hodoníně byl v roce 1793 přebudován na tabákovou továrnu. Jeho poslední zbytky zanikly po roce 1814. Dalo by se tak pokračovat v představování dalších jednotlivých hradů a zámků zmíněných v této knize. Erbovní mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí.
