Monografie představuje dosavadní tvorbu malíře Václava Girsy (*1969). Girsa se už před rokem 1989 pohyboval na zdejší hudební punkové scéně (P.S., Kritická situace) a cestu k výtvarnému umění si pozvolna nacházel až v 90. letech. Pražskou Akademii začal studovat ve věku jednatřiceti let v ateliéru Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy. Už na škole se však rychle prosadil mezi nejzajímavější aktuální autory a jeho obrazy se tehdy dokonce ocitly v proslulé sbírce Richarda Adama či v Národní galerii. Girsova tvorba nevykazuje lineární vývoj a jako by se řídila jinými zákonitostmi, než jsme zvyklí: ve své práci svobodně přechází mezi velmi odlišnými a značně disparátními styly jako geometrická abstrakce, různé polohy realismu, punkový či zase infantilní primitivismus nebo konceptuální textové obrazy. A paradoxně je ve všech natolik osobitý, že ho v nich díky určité expresivitě, dadaistickému humoru i ryze malířským kvalitám bezpečně rozpoznáme.