Vtipná kniha Suzanne Enoch Dědic na obzoru popisuje, jak se může změnit život šlechtických manželů, pokud do něj znenadání vtrhnou dvě malé děti, které se po většinu života živily jako kapesní zloději.

Manželé Emmeline a William Pershingovi žijí už osm let v poklidném manželství, které Emmeline už od počátku nazvala partnerstvím, jelikož se brali hlavně kvůli tomu, aby Emmeline udržela dům, v němž žije od malička, ale který patří jejímu dědečkovi, vévodovi z Welshiru, a k jehož držbě se vážou zvláštní pravidla. Emmie spokojeně pomáhá manželovi, pracujícímu pro vládu, okouzlit co nejvíc jeho protivníků. Jestli je s tímto uspořádáním stejně spokojený i Will, není tak jisté, ale už si zvykl. Manželům se nepodařilo zplodit potomka, přestože ve smlouvě o užívání domu stojí, že by manželé měli mít do pěti let po svatbě syna nebo dceru. Will si s tím však neláme hlavu, dokud se nedozví, že vévoda z Welshiru pořádá ke svým sedmdesátinám velkou slavnost, kam mají přijet všichni jeho příbuzní i se svými ratolestmi. V té chvíli se dozvídá, že manželka si vymyslela, že mají spolu dvě děti, a už léta o nich píše nejen dědečkovi, ale i dalším příbuzným. Jelikož hrozí skandál, ztráta domu a je ohroženo i Williamovo povolání, manželé si v zoufalství půjčí dvě děti ze sirotčince. Chtějí je naučit slušnému chování a na slavnosti je představit jako své ratolesti. A tím to všechno začíná…