Autorka čtenáře provází světy zaplněnými vesmírnými bytostmi s chapadly či nestvůrnými psy pohlcujícími svět, ale i jogíny a šamany. Představuje časoprostory, v nichž je možné komunikovat s „duší bambusu“ nebo být svědkem scény, při níž Ježíš káže dinosaurům. Přitom je kniha především zprávou o tom, jak Rónovu tvorbu vnímá sečtělá a vzdělaná česká antropoložka.