Autor ve své sbírce zobrazuje nejbližší budoucnost, do které prodloužil některé narůstající trendy a skryté obavy obyvatel civilizované Evropy. Klíčovými událostmi této antiutopie jsou etnické přesuny obyvatel východní Evropy a třetího světa do západní Evropy. V zemích bývalého Sovětského svazu se po jeho rozpadu formují státy, státečky a dílčí území ovládá místní mafiemi a diktátory, před kterými (a jejich případnými jadernými zbraněmi) se Evropa pokouší chránit výkupným, nazývaným humanitární pomoc. Ostatně sama na tom není o moc lépe. Třetím významným motivem budoucnosti je nárůst moci islámského světa, především v jeho fundamentalistické podobě, pronikající i do Evropy. Celkový obraz této budoucnosti je pochmurný, znepokojivý a varovný. Z prací soustředěných v této knize získala Šípková Růženka cenu za nejlepší polskou povídku roku 1996.