Už první knížata z rodu Přemyslovců položila základy českého státu, uvedla křesťanství do naší země a zařadila český národ do společenství kulturních národů křesťanské Evropy. Vladařské dílo českých knížat a králů sehrálo v následujících staletích namnoze podstatnou úlohu, výrazně se vepsalo do podoby českých zemí i dalších krajin, které čeští panovníci ovládali. Léta Jiřího z Poděbrad a jeho nástupců z jagellonské dynastie - Vladislava a Ludvíka, byla za Alpami v Itálii dobou velkého rozkvětu renesančního umění, velkolepý byl rozmach umělecké tvorby v bohatých městech v Nizozemí. České země tehdy, málo platné, stály na okraji dění, ale Praha měla nakonec i v těchto dobách štěstí. Podobně, jako byl kdysi za Karla IV. do Prahy povolán Petr Parléř, přišel za Vladislava Jagellonského na Pražský hrad Benedikt Ried, jehož dílo nesporně patří k vrcholným projevům architektury té doby v celé střední Evropě. I díky královskému dílu doby jagellonské se Praha i celé české země opět vřadily mezi významná kulturní centra alespoň v rámci střední Evropy. Řada desetiletí, kdy vládli dva králové z rodu Jagellonců - Vladislav a Ludvík, byla v zemích Koruny české obdobím trvalého vzrůstu uměřeného blahobytu, jehož plodem byl i pozoruhodný rozmach stavební činnosti. Značného rozsahu nabyly i objednávky uměleckých děl. Přestože možnosti Jiřího z Poděbrad i Vladislava a Ludvíka Jagellonského byly ve srovnání s jejich předchůdci na českém královském trůně velmi omezené, stalo se královské dílo v českých poměrech znovu velkým vzorem a příkladem. Jemu i stavební a objednavatelské činnosti šlechty je věnován tento svazek.
