Publikace shrnuje poznatky, které vyplývají z autorova mnohaletého zájmu o literaturu polského baroka. Vedle vzniku nepochybných literárních a uměleckých hodnot se toto období polské historie vyznačuje i hlubokými politickými a společenskými změnami, jež vyústily v krizi polské společnosti v 17. a 18. století. Tento vývoj je v literární tvorbě intelektuálů plebejského původu provázen snahami o vytváření mravních vzorů v jednání či modelů chování, často v případě plebejských humoristů v satirické až groteskní formě, jež tvoří protiklad tak diskutovanému a diskutabilnímu fenoménu polského sarmatismu v dílech spisovatelů ze šlechtického prostředí.