Současná reforma vědní politiky si za svůj hlavní cíl klade „vytvořit inovační prostředí tak, aby platilo: Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze“. Co tato ekonomizace znalostí znamená pro každodenní akademickou praxi v přírodovědných a sociálněvědních oborech? Koho a jaké typy vědění upřednostňuje, koho využívá a koho vylučuje ze hry?

Autorský tým nabízí v této knize sociologickou reflexi proměn výzkumné práce a kariérních drah badatelů a badatelek v souvislosti s dnes zaváděnými vědními politikami a jejich působením a přetvářením ve výzkumných institucích. Věnuje se přitom jak přírodním, tak sociálním vědám a v závěrečné kapitole nabízí jejich srovnání v několika vybraných klíčových tématech: ustavování vědy jako soutěže a podnikání; publikační infrastruktury a strategie; epistemické tkáně institucí a postavení doktorandů; utváření a role genderu. Cílem práce je přispět na základě kvalitativního výzkumu a teoretických a konceptuálních přístupů z oblasti studií vědy a technologií a genderových studií k diskuzi o probíhající transformaci vědy a výzkumu v České republice.