Problematika vztahu mezinárodních dohod o ochraně investic a práva Evropské unie v posledních letech přitáhla značnou pozornost akademiků i praktiků a postupně se dostává i do povědomí širší veřejnosti. Aktuálnost tématu, ale i kontroverznost některých dílčích otázek dokládají například bouřlivé diskuse provázející jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi EU a USA, kde právě zahrnutí ochrany investic do této dohody představuje jednu z nejkontroverznějších otázek, či několik investičních arbitráží vedených v poslední době zahraničními investory proti státům střední a východní Evropy (včetně České republiky a Slovenska), v nichž byl vztah mezinárodních dohod o ochraně investic a práva EU jednou z otázek klíčových pro výsledek sporu.
Obsáhlá monografie na téma mezinárodních dohod o ochraně investic a práva EU přináší komplexní a zároveň podrobný rozbor různých aspektů tohoto komplikovaného a mnohovrstvého vztahu. Po krátkém úvodu do problematiky je v kapitole 2 podán stručný přehled typické úpravy mezinárodních dohod o ochraně investic a o něco podrobnější rozbor úpravy investic v právu EU, a to pro účely následného srovnání těchto úprav a identifikace možných rozporů, které mezi nimi mohou vznikat. Kapitola 3 je věnována investičním dohodám uzavíraným Unií po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, a to především otázkám pravomoci EU v oblasti zahraničních investic, odpovědnosti za porušení unijních investičních dohod, jakož i obsahové stránce nové politiky EU v oblasti zahraničních investic. Kapitola 4 se zabývá právním statusem existujících dohod o ochraně investic uzavřených mezi členskými státy EU a třetími zeměmi. Kapitola 5 pak analyzuje různé otázky spojené s dohodami o ochraně investic uzavřenými mezi členskými státy EU navzájem (tzv. intraunijními dohodami). Práce čerpá, vedle relevantních mezinárodních smluv a právních předpisů, především z judikatury Soudního dvora Evropské unie, z rozhodovací praxe arbitrážních tribunálů a z četné, zejména zahraniční, odborné literatury, přičemž výsledkem je spojení jednotlivých dílčích poznatků do systematického a srozumitelného celku.
