Nostalgie po létě je rovněž nostalgií po minulosti a dětství. Ve sbírce Filadelfa Giuliana nacházíme tváře a místa z minulosti i přítomnosti. Vidíme jezera a moře, cítíme touhu po svobodě. Procházíme Prahou s jejím bohatým barokem, ale také s dívkami, které se oddávají jarnímu vánku. Marina Cvetaeva, Cesare Pavese a Vladimír Holan jsou "majáky” osvětlujícími trasu těchto veršů. Nostalgie po létě je jako cesta. Ostatně, Jiřímu Ortenovi se básník jeví jako poutník čelící své odvážně cestě. Kniha Filadelfa Giuliana je pozoruhodná i tím, že všechny básně jsou uvedeny současně v italském originále i českém překladu.