Vyprávění o putování mladého gorilího samce Ponga zajetím, kterého lovci nejdřív prodali do některého z arabských paláců. Měl ale štěstí a odtud putoval do zoologické zahrady, kde se teprve musel naučit žít s ostatními gorilami.
„Když jsem psala první knihu o gorilách Gorilí táta podle vzpomínek jejich ošetřovatele Marka Ždánského, nejvíc mne zaujal příběh gorilího kluka Ponga. Připomínal mi Mauglího, ale naruby. Pong si totiž dlouho myslel, že je člověk, a pak zjistil, že je gorila. A já jsem chtěla zjistit, co při tom cítil a jak moc jsou si lidská a zvířecí duše blízko. Gorilí kluk Pong musel přijmout skutečnost, že je gorila. Ale co když ve skutečnosti nikdy nepřestal být člověkem?“ říká o své knize Markéta Pilátová. Pongův příběh provázejí stejně jako vyprávění v knížce Gorilí táta ilustrace Daniela Michalíka.