Překlad díla profesorů vysokých škol v Heidelbergu a Stuttgartu je systematickým uvedením do sociální práce v hospicech a zařízeních s paliativní péčí. Přístup k umírání, zármutku a smrti ukazuje, do jaké míry je společnost humánní. Každý z nás se jednou stane "hlavním postiženým", až při vlastním umírání nebo při ztrátě blízkého člověka. Hospicové hnutí se snaží o zajištění důstojného umírání jako součásti života. Patří k tomu i výzva k mezilidské solidaritě, ke společensko-politickému přístupu, řešení právních a etických otázek. Kde a jakým způsobem může odborná sociální práce přispět k zavedení hospicových principů do současného zdravotnictví, je hlavním tématem této knihy.
Autoři nejprve vymezují základní pojmy, znaky hospicové sociální práce vzhledem ke strukturálním změnám v poslední fázi života a její cílové skupiny. Dále seznamují s právními a politickými aspekty této péče, koncepcí domácího, stacionárního a lůžkového hospice a rovněž s etickými aspekty. Představena je strategie a pracovní kompetence sociální práce v hospicu; jedna kapitola je věnována dějinám hospicového hnutí. Německý překlad doplňuje úvodní kapitola vymezující sociální práci v paliativní péči v českém kontextu. V závěru knihy je připojen seznam hospiců v České republice.
