Kniha uzavírá výbor Roubalových spisů, jehož první díl vyšel pod názvem Divadlo jako neodhozený žebřík v roce 2015. Obě publikace poskytují čtenáři přehled o myšlenkovém prostoru, který Roubal ve své odborné práci ohledával, a to s přihlédnutím k jeho celoživotnímu úsilí o uvádění zahraničních teatrologických konceptů do českého prostředí. Patrný je rovněž zájem o alternativní formy divadla a jejich společenský přesah a historické zhodnocení. Tento díl se věnuje především otázce otevřené teatrologie, tedy osvobození oboru od tradiční teoretické uzavřenosti a posílení interdisciplinárních vlivů především z německého (a rovněž polského) jazykového prostoru. Roubal popisované teorie dává do kontextu současných sociologických a antropologických konceptů a zasvěceně ukazuje význam, jaký pro hodnocení současného divadla interdisciplinarita má.