Monografie romanisty Záviše Šumana je výsledkem jeho dlouhodobého studia raně novověké francouzské dramatické tvorby a dobové interpretace Aristotelovy Poetiky. Cenný je zejména jeho přístup teoreticko-metodologický, tj. zhodnocení korpusu teoretických a kritických textů o poetice tragédie v dobovém kontextu, a to s důrazem na co nejpřesnější analýzu dobových koncepcí a poukazem na to, že se teoretická řešení ne vždy shodovala s praxí.

Dokladované texty francouzských originálů jsou uvedeny v paralelním postavení s (převážně) autorským překladem. Publikaci doplňuje informačně obsažný poznámkový aparát, rozsáhlá bibliografie, rejstřík a resumé v anglickém a francouzském jazyce.