Autor se ve své publikaci zaměřuje na téma, které je v českém prostředí dosud málo zpracováno: zabývá se problematikou politicko-programových stranických diskusí. Téma zkoumá na případu československé sociální demokracie v meziválečném období, a to nejen po stránce obsahové (o čem se diskutovalo), ale i po stránce formální a strukturální (kdo, jak a proč diskutoval). Zvláštní pozornost přitom věnuje faktorům, které rozhodují o úspěchu či neúspěchu jednotlivých programových proudů v jejich snaze ovlivnit program strany jako celek.