Sbírka Černý vesmírný popel představuje autorovy básně z let 2008–2018. Ve všech textech se ukazuje „nahá“ přítomnost, jakási vivisekce okamžiku, doba mezi cíděním hrobů a promluvami o budoucnosti. K tomu všemu nás tady takřka „obtěžuje“ lyrický subjekt, to zatrolené černé básnické „já“, které tak miluje překračování hranic mezi legendou (mýtem) a tělesností, s její bídou a úzkostmi. A přece, pokud ty verše jen zaškatulkujeme jako existenciální, zapomeneme na člověka, na autora a jeho sarkasmus a absolutně suchý humor, který nám vždy nově dává volbu, zda věci chápat vážně, či nikoli.