Monografie se zabývá problematikou udržitelných principů v cestovním ruchu českých venkovských sídel a jejich managementem. V současné době roste obliba venkovského cestovního ruchu, což zvyšuje nároky na zdroje daných destinací a v konečném důsledku může vést až k jejich vyčerpání a poškození destinace. Východiskem je snaha poskytnout managementu venkovských destinací takové nástroje, které by umožnily řídit cestovní ruch v intencích konceptu udržitelnosti. Cílem výzkumu v této monografii je určení charakteristik, které jsou typické pro udržitelné chování ve venkovském cestovním ruchu a následné vytvoření indikátorů, které by managementu či jiným zainteresovaným stranám mohly umožnit efektivní řízení destinace s ohledem na dlouhodobou prosperitu ve třech základních oblastech udržitelnosti.