Předkládaná publikace je, přiznávám, poněkud netradiční. Netradiční co do obsahu i formy. Netradiční, to jest ve smyslu nezvyklé, bylo ale i to, o čem pojednává – třebaže Ladislav Bátora by jistě řekl, že to byl jev na české poměry naopak více než běžný – a pro co se hlavně ve vlasteneckých kruzích vžilo označení „bátoriáda“. Nutno podotknout, že to byl tehdejší prezident Václav Klaus, který se svým článkem Malá česká hilsneriáda Bátory jako první zastal a přirovnal, jistě ne k radosti ideových oponentů, mediální hon na tehdejšího vysokého úředníka ministerstva školství k honu na Leopolda Hilsnera, čímž inspiroval další k termínu „bátoriáda“.