Poutavá, místy až strhující a současně i poučná nepřímá a literárně pojatá autorova výpověď o jeho předcích, rodině a lidech, se kterými se během svého života setkal, zejména však o jeho názorovému a morálnímu zrání. Historický záběr knihy sahá do devatenáctého století, zobrazuje četné známé i méně známé, avšak mnohdy důležité události českých, československých a evropských dějin a dává je do souvislostí se společenskými, kulturními a politickými okolnostmi. Žádná z předchozích generací to neměla lehké, zejména za 2. světové války a za komunistického režimu.

V knize uvedené postavy se s tím různě, převážně však těžce vyrovnávaly a česká společnost je nejen svou dávnou, ale především svou novodobou minulostí silně poznamenána. Autor vypráví příběhy řadových i významných lidí, popisy jejich osudů střídá s popisy vývoje jejich názorů a jejich osobní úvahy doplňuje diskusemi, které mezi sebou i s ním vedli. V závěru se opírá hlavně o české velikány Havlíčka, Masaryka, Čapka a Havla a v jejich duchu dospívá k ideovému projektu neomodernismu, který překonává postmodernismus a neoliberalismus.