V září 2022 uplyne 50 let od smrti osobnosti, jež je v obecném povědomí zcela zapomenuta. Osobnost Františka Doležela (1900–1972), prostějovského rodáka, jehož profesní život byl spjatý s Olomoucí, zůstává v paměti jen nemnohých zájemců o moderní dějiny a historiků. Doležel je v dějinném povědomí spojen s vyšetřováním pokusu o atentát na tři nekomunistické ministry. Tato kauza vešla do dějin pod názvem tzv. krčmaňská aféra. Tento případ spojený se střední Moravou rozvířil na podzim roku 1947 v celostátním i regionálním měřítku politickou atmosféru. Tehdejší olomoucký státní zástupce František Doležel byl pověřen vyšetřováním tohoto kriminálního činu. Po únoru 1948 jej čekalo sedm let ve vězení a až do své smrti v roce 1972 žil jako „bývalý člověk“.
František Doležel vyrostl v největším česko-jazyčném městě na Moravě, jímž Prostějov za monarchie byl. Studoval na tehdejším c. k. státním gymnáziu ve stejné třídě např. s Jiřím Wolkrem či pozdějším advokátem a komunistickým novinářem Ivanem Sekaninou, poté bojoval v c. a k. uniformě na italské frontě a v uniformě československé branné moci na severní Moravě, na Těšínsku, Slovensku či Podkarpatské Rusi. Čtenář se dozví o době jeho dětství a mládí, Doleželově prvorepublikové justiční kariéře, jeho působení v odboji za druhé světové války, jeho odvaze, hrdinství, o každodennosti na střední Moravě. Doleželova postava, ač je ve veřejnosti dosud téměř neznámá, náleží k důležitým středomoravským osobnostem poválečného období. V době třetí republiky prokázal nevšední odvahu a kuráž a střetával se s nastupující komunistickou mocí v řadě drobných i větších zápasů. Doleželův zápas v době třetí republiky je zasazen do olomoucko-prostějovského městského i regionálního kontextu, v němž jsou osvětleny všechny složité momenty poválečného vývoje v mikrohistorické skice. Pozornost je věnována i celostátním dějům, jež jsou s regionálním vývojem provázány.
Vydávaná kniha s názvem Nikdy to nevzdám! Životní zápasy právníka Františka Doležela (1900–1972) nevynechává období vazby a výkonu trestu, jež Doležel v otřesných podmínkách strávil v letech 1948–1955 na Pankráci, Ruzyni, na Bartolomějské „čtyřce“ či Bohnicích. Publikace se zaměřuje i na jeho nelehký život v letech 1955–1972 a též na „život po životě“, týkající se jeho rodiny, až do rehabilitace na počátku 90. let 20. století.
