Dny v knihkupectví Morisaki

Zajímavá kniha, ve které je vidět odlišnost Japonské kultury oproti Evropské. Musím uznat, že ač jsem byla ze začátku skeptická, tak mě kniha bavila a mohu jí vřele doporučit.

Tato nádherná obálka patří knize, která má pouze 141 stran a vypráví příběh o dívce Takako, které její přítel jednou oznámí, že si bude brát jinou ženu a jí se tak zhroutí dosavadní život. Dá výpověď a přestěhuje se ke svému strýčkovi do knihkupectví, kde přemýšlí, co se svým životem bude dělat dál... . Japonská literatura a vůbec jejich kultura je strašně krásná a vždy mě lákala. Staví šťastný život na opravdu jednoduchých věcech, které občas lidé prostě jen zapomenou vnímat. Ani tato kniha nebyla jiná - byla sladce jednoduchá. . První polovina se mi líbila více - život Takako, její setkání se strýčkem, kterého jsem si celou dobu představovala jako stařečka, i když nebyl. Strašně moc jsem chtěla navštívit to jeho malé knihkupectví a nejspíš už nikdy nevylézt ven ... . Druhá půlka se tak ale zvláštně táhla, bylo to ploché a po příchodu Momoko mě skoro přešla na čtení chuť. Byla nesympatická a celkově mi vadilo její chování - byla pryč x let a chovala se, jak kdyby se vrátila z obchodu... . Chyběly mi tam nějaké pocity. A jelikož strašně ráda sleduji anime a pár knih z japonské literatury jsem již četla, vím, že oni to umí. Určitě bych zkusila dát prostor pro vydání i jiným knihám.

Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem kdy četla. Naprosto úžasná japonská feel good jednohubka s názvem Dny v knihkupectví Morisaki, při které máte pocit, že se díváte na útulné anime. Kniha vyšla v ČR tento rok (2024) v nakladatelství Kontrast. Autorem je japonský spisovatel Satoši Jagisawa, jenž vystudoval vysokou školu umění Nihon a v Tokiu získal literární cenu Čijoda za jeho prvotinu, kterou je právě tato knížka. To odstartovalo jeho spisovatelskou kariéru. Dny v knihkupectví Morisaki se dočkaly pokračování, které nese název More Days at the Morisaki bookshop, ale zatím nebylo přeloženo do češtiny. Můžete si ho však přečíst v angličtině. Jedná se o velmi krátký příběh na pouhých 144 stránkách, ale autor má schopnost napsat pomocí několika slov citlivý, hluboký příběh a dokonale vykreslit atmosféru. U knihy se můžete smát, plakat, odpočívat. Mně osobně velmi zasáhla a dostala jsem od ní mnohem víc, než jsem očekávala. Miluji autorovy krátké, ale výstižné popisy japonských hor, kdy jsem měla pocit, že jsem s hrdiny knihy na stejném místě. A samozřejmě je v příběhu tolik věcí, co my knihomolové milujeme - prožíváte s hlavními postavami dny i noci mezi regály knih a popíjíte kávu nebo čaj. Neteř, strýček, teta i vedlejší postavy mi přilnuly k srdci. Nejraději bych skočila do příběhu a navštívila je alespoň na chvilku. Strýčka, jakého má Takako, by si přál snad každý. Potřebuji si přečíst pokračování, takže si pořídím anglickou verzi. Ale doufám, že bude i český překlad. IG: @terischmetti_books

Za večer přečteno a.....nevim no. Krátký příběh o dívce která objevila knihy díky jejímu strýčkovi a jeho knihkupectví. Myslím že k tomuto příběhu se jen těžko někdo bude vracet, protože není proč

Na úvod – děkuji Knižním Závislákům, díky nimž jsem vůbec knihu otevřel. Japonská (asijská) tvorba jde totálně mimo mě. Viděl jsem Parazita, seriály Squid Game a Goro, bílý pes, nečetl jsem nic. Dosud. Dny v knihkupectví Morisaki mě tak oslovily jako první a jsem rád, podle mého je to přesně seznamovací knížka v rámci japonské literatury. Příběh je vlastně velmi jednoduchý, křišťálově čistý, bez velkých dramat a zvratů, takové poklidné vyprávění kámošky v kavárně. Pardon, čajovně. O to víc ale dovoluje poznat mentalitu obyčejných lidí, prostředí a vzájemné podobnosti. Dny v knihkupectví Morisaki přečtete za den dva, ale je to příjemné a milé setkání mezi knihami. Možná na knihu velmi rychle zapomenete, ale umí pohladit a navodit chuť skočit do knihovny šipku, ideálně s někým blízkým. Tak tedy: Sajónara (さようなら, nashledanou) u dalších knížek z této části světa.