0.0 z 5 hvězdiček
měkká vazba357 Kč
Běžně 399 Kč
Kniha ( měkká vazba )
275 Kč s DPH
Jsme transparentní
Studie se vyrovnává s absentující historiografií nezávislé výtvarné scény v období normalizace (1968-1989) a zkoumá výtvarné umění a jeho subverzní roli ve vztahu "politika a umění". Je kritická vůči současným snahám v rámci dějin umění, teorie kultury a historie popírat nebo zkreslovat normalizační minulost. Autor v ní klade celou řadu otázek.… Přejít na celý popis
Jak dlouho tady ještě budu...? Dobře víme, že jsme smrtelní. Chtěli bychom ale vědět kdy „to“ přesně přijde? Více informací
Studie se vyrovnává s absentující historiografií nezávislé výtvarné scény v období normalizace (1968-1989) a zkoumá výtvarné umění a jeho subverzní roli ve vztahu "politika a umění". Je kritická vůči současným snahám v rámci dějin umění, teorie kultury a historie popírat nebo zkreslovat normalizační minulost. Autor v ní klade celou řadu otázek. Například jak komunistický režim institucionálně definoval "zakázané" výtvarné umění? Podle jakých kritérií represivní složky určovaly "co" a "koho" zakazovat, střežit a hlídat? Jak se samotné umělecké instituce, například výtvarné školy podílely na potlačování umělecké novosti a individualismu? Jakým způsobem obchodoval komunistický režim se "zakázaným uměním"? Dotýká se i tabuizované otázky, jak důležitou roli hráli sami výtvarní umělci a teoretici umění, kteří spolupracovali s tajnou policií. Kniha se v rámci teoretické diference mezi textem a obrazem, mezi skripturální a skulpturální kulturou snaží v závěru vysvětlit jednu normalizační výtvarnou záhadu: Proč se komunistickému režimu nepodařilo potlačit žádný západní umělecký směr s výjimkou jediného, u něhož je předpoklad vytváření ženské umělecké subjektivity a identity?
0.0 z 5 0 hodnocení čtenářů
0× 5 hvězdiček 0× 4 hvězdičky 0× 3 hvězdičky 0× 2 hvězdičky 0× 1 hvezdička
Získejte přehled o vývoji ceny za posledních 60 dní.