Douglas Murray odvážně popisuje a jasně vysvětluje tragické
problémy, které se vynořily v západním světě jako důsledek ztráty
orientace a smyslu lidské existence. Vznikla nová utopická
ideologie společenské spravedlnosti, jež nesmiřitelně prosazuje
radikální přestavbu společnosti na základě domnělých práv rasových
a sexuálních menšin (i většinových žen). Tato ideologie proniká do
hlavního proudu politiky, ovládla veřejný diskurz a stala se novou
státní legitimitou. Je však zmatená a absurdní, a tak vede doslova
k masovému šílenství. Jak píše Murray: „Vypjaté projevy znechucení
na veřejnosti i v soukromí se opakují stále častěji, lidé se
chovají jako v horečce, reagují stádně, anebo jako by si
potřebovali nepřetržitě a vulgárně ulevovat. Každodenní zprávy nám
předkládají důsledky takového chování, ale příčiny nám unikají.“ Na
straně „progresivistů“ vystupují globální americké firmy, zejména
Google, Amazon, Twitter a Facebook, jež získaly moc „určovat lidem,
co mají znát, o čem přemýšlet a mluvit”. Autor popisuje paradoxy a
protimluvy tohoto šílenství, které se snaží potlačit normální
zdravý rozum (např. výrokem, že ženy a muži jsou stejní). Murray
rozebírá matoucí ideologii a její novořeč: „komunita LBGTQ“,
„bělošské privilegium“, „toxické mužství“ nebo „transfobie“ a
nabízí možnost, jak se nenechat ovládnout takzvanou „politickou
korektností”, jež je naprosto scestná. Autor ukazuje, že pro
záchranu západní civilizace rozumu a svobody je životně důležité,
abychom uměli rozlišit, co je na emancipaci žen, homosexuálů a
rasových menšin správné – a kdy už jednoznačně jsme na cestě k
šílenství.
