Cesta do Krkonoš a okolních oblastí Čech a Slezska v roce 1796
vyšla anonymně. Důvod, proč autor své jméno před čtenáři zatajil,
je zřejmý již z prvních stránek: jeho názory by se i v dnešní době
daly označit za nelaskavé, nekorektní. Podle letmých narážek se
mohlo jednat o úředníka…
"Hlavním záměrem mé cesty do Krkonoš bylo se potěšit. Mé touze si
toto potěšení rozmnožit a prodloužit vděčí za svou existenci
následující dopisy. Neboť radost, již vychutnávám sám, je jen
nedokonalá; úplně se mohu radovat pouze v okruhu a v objetí svých
přátel. Proto ona pečlivost, s níž jsem zaznamenával každou drobnou
pozornost, na niž jsem na cestě narazil - s níž jsem sděloval každý
i sebemenší pocit, jenž se ve mně ozýval při pohledu na nové a cizí
krajiny. Mezi milujícími a přáteli, říkal jsem si, přece není nic
maličkostí, nic není malicherné! - Ve své naději jsem se nemýlil;
neboť po návratu k nim, když jsem se jim svěřoval se svými
poznámkami, pociťoval jsem znovu potěšení, jež mi poskytoval pohled
na české Alpy, a tak jsem obdržel dvojnásobnou náhradu za to, o co
jsem odloučením od nich během své cesty přišel. Smím však očekávat
přátelskou shovívavost také od čtenářů?"
Kapela Dawn of Paradise se po letech vrací na scénu a Gideon znovu objevuje své místo s mikrofonem v ruce. A když se navíc v den prvního koncertu seznámí se sexy barmanem Waylenem, vše se zdá naprosto dokonalé. Jenže ho drží zpátky nejen jejich rozjíždějící se kariéra, ale i minulost, kterou se zoufale snaží vytěsnit. A Waylen zase nechce začínat vztah, protože je už roky věrným fanouškem kapely a Gideon je pro něj nedostupným idolem. A přiznat pravdu je o dost těžší, než by se mohlo zdát – pro ně oba.