Plno
Plno je pozoruhodným literárním debutem skládajícím se z novely,
rozsahem i námětem dominující této dvojsbírce, a epistolární
povídky, jež představuje závěr prvního příběhu. V tom vypravěč v
ich-formě analyzuje svou stávající životní situaci, k čemuž je
zdánlivě motivován snahou o sebeléčbu…
I proto má roztříštěný příběh tolik vůdčích linií, jež se
střetávají a proplétají, a hrdina-vypravěč se postupně stává
iniciátorem, aktérem i pozorovatelem vypjatých emocí, revolučního
elementu i svých vlastních zločinů. Celý jeho příběh je sjednocen
přítomností Sítě - neuchopitelné entity na technologické bázi,
která pro protagonistu představuje nedosažitelný, tajemný, ale
zároveň i dobře známý cíl.
Závěrečná část Plna je psána z perspektivy syna předchozího
vypravěče, kněze, který slouží v horské samotě a snaží se v
meditativně laděných dopisech naložit s odkazem svého otce a
totožným pocitem přeplnění. Sám se sice s dědictvím svého otce ani
s tématy svými nevyrovná, ale čtenáři předává jinou pozici a jinou
perspektivu. A snad díky této možnosti odstupu se s plností dokáže
vyrovnat aspoň čtenář.
