"V televizi říkali, že domácí násilí se týká dokonce každé třetí
manželky… Zářný příklad toho, jak udělat z komára velblouda,"
pronesla jsem nabubřele a sebevědomí ze mě prýštilo jak šťáva z
rozšlápnutého pomeranče… Dnes už jsem jiná. Už ze mě neprýští
sebevědomí, jen čurůček teplé krve z rozseknutého rtu mi právě
stéká po bradě. Ohledávám ranku jazykem, kovová pachuť se mi
rozlézá po patře a z šedé kůry mozkové vytahuji zabodnutý střípek
vzpomínek. Jak jsme tehdy se Zitou hrdě vypínaly hrudníky, aby z
nich každý mohl rozluštit: Jsme emancipované, soběstačné a úspěšné!
S námi nikdo mávat nebude. I když, pokud bych měla být zcela
upřímná, já musela k oné soběstačnosti a emancipovanosti doklopýtat
cestičkami značně krkolomnými. Ale zdařilo se, táhlo mi na Kristovy
roky a žádný vztah už mě nemohl vykolejit z přesně vymezené trasy
směrem vzhůru. Tedy domnívala jsem se, že žádný vztah už mě nemůže
vykolejit…