Jen velice málo klasických textů se těší trvalému vlivu a zájmu
od chvíle svého vzniku až po současnost. Ovidiovy Proměny do této
nečetné skupinky patří: zásadní dílo římské antiky hojně
podněcovalo imaginaci ve středověku i za renesance, inspirovalo
Danta, Shakespeara, Goetha i Ezru Pounda…
Emeritní profesor heidelberské univerzity Michael von Albrecht
(nar. 1933) patří k nejváženějším současným znalcům římského
písemnictví. Vedle monografií k Ciceronovi, Senekovi, Lucretiovi či
Vergiliovi je autorem mezinárodně respektovaných Dějin římské
literatury nebo opakovaně vydávané příručky Mistři římské prózy.
Současně je vysoce ceněným překladatelem (mj. Ovidia a Catulla) a
sám píše poezii v latině. I přes tuto šířku zájmů však ovidiovské
interpretace zaujímají v jeho díle zcela jedinečné místo. Počínaje
dizertací z roku 1959 se Ovidiovi obecně a Proměnám zvláště věnoval
po celou profesní dráhu a pro moderní ovidiovské bádání je postavou
natolik ústřední, že mu jeho žáci neváhali přiřknout titul
Ovidianissimus.
První dopis se objevil téhož dne, kdy se konal pohřeb mého
manžela. Zpáteční adresa mi prozradila, že byl odeslán z
Washingtonské státní věznice, a obsahoval jednu jedinou větu:
Budu čekat celou věčnost, když budu muset.
Pod ní byl podepsaný nějaký Dante. Muž, kterého jsem neznala. Z
pouhé zvědavosti jsem odepsala a zeptala se ho, na co přesně čeká.
Jeho odpověď?
Na tebe.
Domnívala jsem se, že ten záhadný cizinec píše nesprávné ženě, a už
jsem mu neodpověděla. Jenže on se ozval znovu a trval na svém. Měla
jsem za to, že jsme se nikdy nesetkali, ale on mi tvrdil, že se
mýlím.
A tak jsme si psali dál a posílali si dopisy, které se stávaly čím
dál důvěrnějšími. A taky záhadnějšími.
Můj život se mezitím hroutil a hrál si se mnou jako s hadrovou
panenkou. A jako by to nestačilo, obsah Danteho dopisů byl čím dál
podivnější.
Bůh ví, že už jsem nevěděla, kudy kam, když jsem se odhodlala k
tomu zoufalému činu. Než jsem pochopila, jaké události jsem tím
uvedla do pohybu, už bylo pozdě.
Dante stál na mém prahu.
A nic nebylo jako dřív.