Korespondence Aloise Musila II. - Alois Musil a rodná hrouda v korespondenci s Edvardem Reichem

Před pěti lety se můj svět roztříštil na tisíc kousků. Můj snoubenec zmizel beze stopy a nechal mě v prázdném domě se svatebními šaty, které se místo symbolu lásky staly mým osobním vězením. V duši mi zbyly hluboké jizvy, které se dodnes odmítají zacelit. Muž, který měl být mým přístavem a na němž jsem stavěla celou svou budoucnost, se prostě vypařil jako ranní mlha. Zůstalo mi jen zlomené srdce a milion palčivých otázek, na které jsem nikdy nedostala odpověď.Všechno se ale změní v okamžiku, kdy do města přijíždí tajemný cizinec, ze kterého sálá chladná autorita a nebezpečí.Vysoký, tmavovlasý a znepokojivý Kage je opředen tajemstvími, která jsou stejně temná jako jeho neodolatelná sexuální přitažlivost. I když každá buňka v mém těle křičí, že něco skrývá, táhne mě to k němu jako můru k vražednému plameni.Každý jeho pohled ve mně probouzí neovladatelnou touhu. Potlačovaná vášeň se mění v posedlost a já se propadám do citu, kterému nejsem schopná ani ochotná odolat. Moje srdce se znovu učí bít, i když vím, že tančím na samotném okraji propasti.Jenže pak vypluje na povrch krutá pravda. Kage sem nepřijel náhodou. Byl poslán, aby nekompromisně vymohl dluh, který po sobě zanechal můj zmizelý snoubenec…A tím dluhem, kterým má být vše splaceno, jsem já.