Básně Antonína Bezděka psané na ruční papír a přímo na něm
ilustrované, či doslova překreslené Václavem Stratilem, vznikaly v
letech 1982-1985. Vystaveny byly polooficiálně v Brně v roce 1987,
nyní vycházejí ve sličné knižní úpravě, v původním rozměru i
barevnosti.
Základní situace…
Kresba není přívěskem textu, text kresbu nedoplňuje, princip
zdobnosti je tu nulový. Kresba a slovo se totiž vzájemně
interpretují a vzniká "něco třetího".
(Z doslovu Ludvíka Kundery, 1987.)
POŘÁD SE DÍVAJÍ… br br Když Jenine najde opuštěný polaroid, bez přemýšlení hned pořídí jednu fotografii. Jenže na snímku je něco špatně: v pozadí stojí přízračné postavy a pozorují ji. br br Soustředí se na ni. br br A s každou další fotografií se k ní o krok přibližují. br br Jenine se o své tajemství podělí se svou nejlepší kamarádkou Bree. Společně si uvědomí, že fotoaparát pořizuje děsivé snímky zesnulých. Jenže duchové nyní patrně obě kamarádky pronásledují. A s každým dalším snímkem je to strašlivé nebezpečí ještě o něco blíž… br br HRŮZA TEPRVE ZAČÍNÁ.