Jméno tohoto prozaika a dramatika znají především posluchači
rozhlasových her (napsal jich ke dvěma desítkám, některé i společně
se svou manželkou Janou Knitlovou), ale také diváci televizních her
a adaptací. Knižně debutoval souborem povídek v roce 1982, nazvaném
Jsem historik umění a zvu vás na večeři. V loňském roce se
přihlásil knihou Český sen, tematicky se zabývající československým
rokem 1938. Žánrově šlo o poněkud neobvyklé spojení eseje s něčím,
co by se snad dalo nazvat historické sci-fi. Šlo o úvahy, opírající
se o co nejpřesnější historická fakta a které co možná
nejpřístupnější formou hledaly vysvětlení aktuálních událostí roku
1938 jednak v jejich dějinných předpokladech, jednak v charakterech
a osobních danostech hlavních postav tehdejšího dramatu. Také
novela Vosy patří k žánru vědecko-fantastické literatury; ani zde
se však Oldřich Knitl neutápí v představách o fantastických
vynálezech, zajímají ho spíše vypjaté dramatické situace, které by
v životě lidských společenství hypoteticky mohly nastat. Vypráví
příběh, odehrávající se v hlubokých lesích Tasmánie, kde přišlo na
svět cosi záhadného. V celé záležitosti má prý prsty duch ostrova
Debble Debble uctívaný starými Tasmánci. Patrně byl vydrážděn
nezřízenou důlní činností bílých uchvatitelů. A ť tak či onak,
zjevení, které se zde objeví, stojí opravdu za to. Ale je to teprve
začátek a ani všem záhadám zdaleka není konec. Dr. Raspberry si
například láme hlavu, jestli s tím vším nějak nesouvisí vesparin,
který před lety pomáhal vyvinout. V každém případě ostrov Tasmánii
čekají velké a čím dál nepříjemnější věci…
Stáří je přirozené a neodvratitelné, říkali. Musíme se s tím
smířit, říkali. A kdo by taky chtěl žít do sta, když už je to
stejně jen přežívání a žádná zábava, říkali. A pak šel kolem prof.
David Sinclair a přidal se mezi špičkové vědce, kteří paradigma
zpochybnili: stárnutí je nemoc – pojďme ji léčit. Svůj profesní
život zasvětil výzkumu mechanismu stárnutí a patří dnes mezi
nejvýznačnější vědecké osobnosti v genetice a ve výzkumu
dlouhověkosti. Ve své knize vás seznámí s posledními objevy těchto
oborů, k nimž patří i jeho informační teorie stárnutí, i s tím,
které z poznatků svého týmu sám aplikuje v životě. (Nešetří ani
svého osmdesátiletého otce, který po čase začal opět vzpírat a
podnikat desítky kilometrů dlouhé cyklistické výlety.) Sinclairovo
úsilí není namířeno primárně k posouvání hranice délky života (tzv.
délka dožití, lifespan) – to už medicína zvládá dnes – ale
především k prodloužení času, během něhož dokážeme mít aktivní a
zdravý život (tzv. healthspan). Kniha je rozdělena na tři části: V
části I se věnuje výzkumu a objevům, z nichž vyplývá, že stáří lze
považovat za nemoc, která by se měla léčit. V části II se dozvíte o
nově vyvíjených způsobech léčby a dozvíte se konkrétní kroky, které
lze podniknout hned a jimiž můžeme stárnutí zpomalit, zastavit nebo
zvrátit. Mohly by přinést konec stárnutí v podobě, na niž jsme
zvyklí. V části III rozebírá možné scénáře, k nimž by takový
převrat mohl vést, a navrhuje představu budoucnosti, k níž můžeme
vzhlížet. Svět, ve kterém cesta k delšímu životu povede přes
prodlužování zdravé délky života, tedy času stráveného bez nemocí
či invalidity. Kniha vyšla v originále v říjnu 2019 a stále se drží
na vrcholu žebříčků v oboru genetiky, genetického zdraví a
dlouhověkosti. Jestli si tedy chcete jednou povídat se svými
pra-pra-vnuky (David svou knihu věnuje právě těm svým), měli byste
se s jeho fascinujícími objevy seznámit.
Stále hledáte nějaké knihy
a už Vás nebaví procházet všechny e-shopy?
Najděte všechny knihy, které si chcete koupit. Přidejte si je do košíku a nechte nás, abychom porovnali ceny a dostupnost e-shopů s knihami a zobrazili Vám ty nejvýhodnější nabídky!
Pak již stačí jen přejít do vybraného e-shopu a knihy si objednat...