Básně Ivana Wernische doplňuje rozhovor "Ó nešťastný pupkozřec!"
, který s autorem vedla Wanda Heinrichová.
Blíží se panoptikum, blíží se maringotky s azalkami a záclonkami,
kabaretní vozy Tatarů a plukovní kantýna s tureckou hudbou,
velbloudi, sloni, antilopy, pokrotlé vlčí smečky…
Blíží se panoptikum, blíží se maringotky s azalkami a záclonkami,
kabaretní vozy Tatarů a plukovní kantýna s tureckou hudbou,
velbloudi, sloni, antilopy, pokrotlé vlčí smečky vypasené na zimu,
už se sem blíží široké, loudavé selské vozy s peřinami a skříněmi,
dlouhá procesí s korouhvemi, vypovězená šlechtična se všemi svými
předky v okurkových lahvích. Způsobí náhlou noc ohromné hejno
vřeštících ptáčků, ve tmě a zvířeném prachu se zastavuje čas. Kolik
je na nebi sluncí?
Pomsta, nebo odpuštění? Román o moci minulosti a síle květin.
Bára a Ptáčník. Dva lidé, jejichž cesty se protnuly dávno předtím, než se ti dva potkali. Bára je přesvědčená, že její život by byl mnohem šťastnější, kdyby do něj před lety kdosi nezasáhl a nezměnil jeho směr. Minulost už sice nevrátí, ale může se pokusit přepsat ji v paměti lidí. A taky přemýšlí o pomstě. Zatím však vyčkává, zabydluje se v novém domově a sází květiny.
Ptáčník se na rozdíl od ní s minulostí naučil žít. Necítí se ukřivděný, nevadí mu, že ho lidé považují za podivína, ani ho netíží osamělost. K životu mu stačí svoboda, les a pozorování ptáků. Nebo snad ne?
Nový román Aleny Mornštajnové má vše, co její knihy činí tolik oblíbenými: hluboký příběh a uvěřitelné hrdiny, kteří si navzdory osudu krok za krokem vyšlapávají pěšinku ke šťastnějšímu životu.