Básně Ivana Wernische doplňuje rozhovor "Ó nešťastný pupkozřec!"
, který s autorem vedla Wanda Heinrichová.
Blíží se panoptikum, blíží se maringotky s azalkami a záclonkami,
kabaretní vozy Tatarů a plukovní kantýna s tureckou hudbou,
velbloudi, sloni, antilopy, pokrotlé vlčí smečky…
Blíží se panoptikum, blíží se maringotky s azalkami a záclonkami,
kabaretní vozy Tatarů a plukovní kantýna s tureckou hudbou,
velbloudi, sloni, antilopy, pokrotlé vlčí smečky vypasené na zimu,
už se sem blíží široké, loudavé selské vozy s peřinami a skříněmi,
dlouhá procesí s korouhvemi, vypovězená šlechtična se všemi svými
předky v okurkových lahvích. Způsobí náhlou noc ohromné hejno
vřeštících ptáčků, ve tmě a zvířeném prachu se zastavuje čas. Kolik
je na nebi sluncí?
Špetkou soli, koštětemvšechno zlé vyháním ven.S kufry plnými lektvarů a medicín se Jane Airová jednoho svěžího a jasného říjnového rána vydává čelit výzvě, jakou dosud ve škole pro osiřelé dívky nezažila. Nad Thornfieldem se vznáší stín, stejně jako nad Edwardem Rochesterem, jeho samotářským pánem. A Jane si Rochester najal jako poslední záchranu.Jane se svým novým nedůtklivým zaměstnavatelem těžko hledá společnou řeč, ale postupně se ukazuje, že to je to nejmenší – horší je tajemná síla, která jí brání v práci. Hrozeb přibývá, a to jak kolem Jane, tak kolem Rochestera, a ten jí navíc den ode dne připadá zajímavější a přitažlivější. Začíná mít obavy, že její znalosti bylinek a kouzel nebudou stačit, aby muže, který je jejímu srdci stále bližší, zachránila před hrozbou temnější a nebezpečnější, než si vůbec dokázali představit.