"Starobylý vzácný text, po staletí ukrytý jako poklad nauky,
odhaluje tajemství, jak dobře žít, dobře umřít a dobře se znovu
narodit."
Soubor textů Velké vysvobození prostřednictvím naslouchání v
bardech, známější jako Tibetská kniha mrtvých, je považován za
jednu z nejvýznamnějších…
Soubor textů Velké vysvobození prostřednictvím naslouchání v
bardech, známější jako Tibetská kniha mrtvých, je považován za
jednu z nejvýznamnějších tibetských literárních a filosofických
písemností. Obsahuje detailní a přesvědčivé popisy posmrtného stavu
(bardo), doprovázené výkladem buddhistických meditací, které mohou
zcela proměnit dosavadní zkušenost našeho běžného denního života.
Kniha rovněž nabízí rady, jak umírajícím pomoci na jejich cestě, a
může být i inspirací k tomu, jak se vyrovnat s bolestnou ztrátou
blízkého člověka.
Na překladu spolupracovali významní současní mistři tibetského
buddhismu, včetně J.S. Dilgo Khjence Rinpočheho a J.S. dalajlamy,
jenž napsal úvodní filosofický komentář. Součástí knihy je také
rozsáhlý výkladový slovník a podrobný poznámkový aparát. Vzniklo
tak "výjimečné dílo", věrně reprodukující hluboké vhledy a záměry
původního textu.
Pomsta, nebo odpuštění? Román o moci minulosti a síle květin.
Bára a Ptáčník. Dva lidé, jejichž cesty se protnuly dávno předtím, než se ti dva potkali. Bára je přesvědčená, že její život by byl mnohem šťastnější, kdyby do něj před lety kdosi nezasáhl a nezměnil jeho směr. Minulost už sice nevrátí, ale může se pokusit přepsat ji v paměti lidí. A taky přemýšlí o pomstě. Zatím však vyčkává, zabydluje se v novém domově a sází květiny.
Ptáčník se na rozdíl od ní s minulostí naučil žít. Necítí se ukřivděný, nevadí mu, že ho lidé považují za podivína, ani ho netíží osamělost. K životu mu stačí svoboda, les a pozorování ptáků. Nebo snad ne?
Nový román Aleny Mornštajnové má vše, co její knihy činí tolik oblíbenými: hluboký příběh a uvěřitelné hrdiny, kteří si navzdory osudu krok za krokem vyšlapávají pěšinku ke šťastnějšímu životu.